Historie

Již v roce 1819 byl pro město Bor vydán závazný „Požární řád“ obsahující 14 bodů nařízení při nebezpečí požáru. Dne 20. prosince 1819 vydaný a představeným obce Josefem Ritterem a staršími přísedícími obce Josefem Schafferem a Janem Georgem Funkem podepsaný dekret obsahoval toto:

„Podle nařízení z 24. ledna loňského roku, odst. 528, má obecní představenstvo společně s radními a členy výboru pečovat o zabránění nebo utlumení nebezpečí požáru na základě tohoto požárního řádu.“

Všechno bylo dostatečně zorganizováno, aby v případě vzniku požáru na kterémkoliv místě Boru mohlo být účinně proti němu zasáhnuto. Podle téhož nařízení bylo odpovědně určeno zasáhnout a současně všemi silami zajistit všestrannou ochranu proti šíření ohně.

Město mělo v této době příliš mnoho objektů, t.j. domů dřevěných nebo šindelem krytých. Těmto stavbám musela být věnována obzvláštní bdělost a péče.

Vyskytlo se málo významnějších požárů, takže opatrnost a bdělost občanů povolila. Ochrana, nařízená krajskými plzeňskými úřady v době vydání požárního řádu, se po zrušení cechů rozplynula, a byla by v kritickém případě zcela zklamala. Po tomto všem bylo jasné, že bude nutné vytvořit novou organizaci, která by položila pevné základy pro plnění důležitého úkolu ochrany před požáry. Tak byl tedy roku 1879 založen nový spolek (dle statistiky Deset let hasičského spolčování v království Českém z roku 1889) – uniformovaný spolek a sbor – „Dobrovolný spolek hasičů“        

Tehdejší obecní zastupitelstvo města pomohlo finančními prostředky novému spolu do začátků.

Hasiči zažili dobré i zlé časy spolkového života a v roce 1900 se dostali do velmi kritické situace. Teprve když v roce 1904 převzal vedení spolku Karel Dattelzweig, který provedl reformu jeho organizace, modernizaci a vybudoval z něj jeden z nejlepších útvarů toho druhu v západních Čechách. Velký vliv na hospodářskou situaci spolku, ale i z hlediska hudebního vyžití ve městě, mělo založení požárnické kapely jakožto spolkové hudby. I z jejího výtěžku bylo našetřeno na první, na tehdejší dobu velmi moderní, parní stříkačku, kterou požárníci dostali ke dvěma zastaralým stříkačkám na ruční tlakový pohon roku 1908, se kterou se brzy nastěhovali do nové hasičské zbrojnice u Školního rybníka.

V roce 1911 byla zakoupena druhá, větší a výkonnější stříkačka. V průběhu let opatřila městská správa, která se k útvaru chovala velmi přátelsky, stovky metrů hadic. Při stavbě vodojemu v roce 1912 se již počítalo s použitím vody z hydrantů při hašení požárů, a proto jich po městě bylo zřízeno celkem 30. V letech 1927-1928 psal pan Karel Dattelzweig neúnavně prosebné dopisy zámožným Borským občanům, žijícím doma i v zahraničí a shromáždil tak velkou částku k nákupu motorové stříkačky značky ,,Flaker“. Chybějící částku vynesla slavnost svěcení stříkačky v létě 1928. Dne 14.července 1929 proběhla velká slavnost u příležitosti padesáti let od založení sboru dobrovolných hasičů v Boru.

V roce 1937 měl Dobrovolný hasičský sbor celkem 40 členů, z toho bylo 10 Čechů. Léta 1937-1945 byla pro požárníky léta klidu, jejich mysl a cit byl zaujat politickými událostmi. Po Karlu Dattelzweigovi byl velitelem Karel Höfnera, po kterém převzal úřad Rudolf Mahler. V roce 1942 převzal Konstantin Tragl sbor od Rudolfa Mahlera, který byl tehdy povolán do armády. V této době muselo mnoho dlouholetých hasičů vstoupit do organizace ,,Technische Nothilfe“ (Technické nouzové pomoci).

V osvobozeném Československu byl ,,Dobrovolný hasičský sbor v Boru“ založen dne 28. listopadu 1945. Prvním předsedou se stal Oldřich Havlíček a prvním velitelem Václav Bureš. Nově založený sbor měl 30 členů. Svůj křest ohněm prodělali noví požárníci již v roce 1946, kdy vzplál velký seník u nádraží. V tomto roce, dne 17. října, si hasiči pořídili novou hasičkou stříkačku. Až do roku 1950 si všechno protipožární náčiní a nářadí musely požární sbory kupovat z vlastních prostředků. Po vydání zákona o požární ochraně tuto povinnost převzaly národní výbory, které měly daleko větší možnosti a prostředky k nákupu výkonnější, ale také i dražší protipožární techniky. 24.června 1959 projednala rada MNV nezbytnost postavit novou hasičskou zbrojnici a zahájila k tomu všechny potřebné kroky. Dne 28. prosince 1966 proběhla demolice staré požární zbrojnice. V říjnu roku 1968 začala výstavba nová požární zbrojnice v areálu nových bytovek v Borské ulici, která byla dne 27.června 1969 stavebně dokončena a dne 20. listopadu 1970 proběhla přejímka nové požární zbrojnice.

V roce 1977 byla místní organizace sboru protipožární ochrany se svými 164 členy největší organizací toho druhu na celém okrese Tachov. V roce 1980 měl sbor k dispozici cisternový vůz Škoda 706 RTH, dopravní automobil Avie 30 a malý požární vůz Škoda 1203.            

V roce 1993 Město Bor zakoupilo nový hasičský vůz Liaz CAS24 K za 2 miliony korun. V roce 2003 byl pořízen hasičský vůz značky Tatra CAS32 T815, který byl zakoupen starší od podnikových hasičů z Moravy. V roce 2008 proběhla rekonstrukce hasičské zbrojnice, kterou finančně zabezpečilo Město Bor a nemalou měrou svou pomocí přispěli členové Sboru dobrovolných hasičů.

Do nově zrekonstruované hasičské zbrojnice bylo také pořízeno nové hasičské auto značky Renault CAS20 v hodnotě 5 milionů korun. Na financování se podílel stát 2 mil. korun, Plzeňský kraj 1,2 mil. korun a Město Bor 1,8 mil. korun.

V současné době má Sbor dobrovolných hasičů 69 členu, z toho 11 členů je ve výjezdové jednotce Sboru dobrovolných hasičů Města Bor.

Ve funkci starosty Sboru dobrovolných hasičů se od roku 1945 vystřídali : Oldřich Havlíček, Rudolf Svoboda, Josef Zeman, Antonín Buba, Lubomír Kratochvíl, Václav Oncirk, Bohumil Balín, František Drmla, Bedřich Caldr, Lenka Šafaříkova, Romana Zemánková. V současné době funkci zastává Olga Chvátalová.

Prvním velitelem byl zvolen Václav Bureš a pak následovali Josef Švejda, Stanislav Lívanec, Václav Bárta, Václav Kalčík, Štefan Kovačík, Ondřej Tóth, Tomáš Fleischmann, Lubomír Kratochvíl, Václav Kříž, Jindřich Štípek. V současné době je velitelem Vladimír Křižka.